Zdravá zahrada. Blog

JAK KRMIT PTÁKY V ZIMĚ - 12.12.2010

Co patří na krmítko?

Letošní průběh zimy s podprůměrnými teplotami a trvalou sněhovou pokrývkou přivádí k člověku mnoho vyhladovělých ptáků, kterým na našich průmyslově obhospodařovaných lánech polí přes zimu nezůstává žádná potrava – vše je sklizeno, zaoráno, navíc pod sněhem…

Ptáci jsou tedy v zimním období stále více závislí na nás – lidech.

Zde tedy naleznete malý návod na to , jak opeřencům ve vašem okolí pomoci.

Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.

Nejlepší stravou jsou semena slunečnice, prosa, máku. Cenově nejdostupnější je směs slunečnice s ovesnými vločkami (oboje koupíte samostatně a doma namícháte cca 3/1).

Tuto jednoduchou dvojkombinací zároveň uspokojíte nejběžnější ptáky navštěvující krmítka.

Pokud začnete krmit, je dobré krmit pravidelně, tedy ideálně denně. A vůbec nejlépe hned ráno, kdy jsou ptáci nejhladovější.

Dále můžeme v přírodě nasbírat různé plody a bobule:
jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod.

Velice vhodné je nesypat krmivo pouze do krmítka, ale i na vhodné místo na zem, mnoho ptačích druhů tím přilákáte, jejich přirozeností je právě sběr potravy na zemi.
Dalším možným a dostupným krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.

Kdy začít s krmením?
S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.

Co komu chutná?

Vodní ptáci (kachny, labutě, lysky, rackové) - nejvhodnějším krmivem pro tyto ptačí druhy je měkké pečivo, lze je krmit i těstovinami. Pečivo nesmí být tvrdé - mohlo by ptákům způsobit zranění jícnu - a mělo by být rozdrobeno na menší kousky.

Dravci - dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutno dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.

Koroptve - na místech, kde se v zimě vyskytují, je možné postavit zásyp a přikrmovat je zadinou.

Strakapoudi - nejraději konzumují lůj nebo tukovou směs.

Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové, vrabci a kosi -semena plevelů (zadina) a obilovin. Tyto druhy často navštěvují zásyp.

Sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlík, šoupálek - olejnatá semena, lůj, tuková směs.

Kosi a kvíčaly - plody nejrůznějších bobulovin, jablka.

Komentáře (2)

BIOZAHRADA A JEJÍ OBYVATELÉ V ZIMĚ - 16.10.2010

BIOZAHRADA A JEJÍ OBYVATELÉ V ZIMĚ

Podzim je doba úklidu na zahradě a její přípravy na zimu. Pilní zahrádkáři hrabou a pálí listí, odklízí, co zbylo na záhonech a snaží se ze zahrady odstranit vše, co příroda jen tak pohodila. Zkuste se letos na svou zahradu podívat jinýma očima a při přípravách na zimu tentokrát myslete i na ostatní obyvatele vaší zahrady.

Pro mnoho zahrádkářů představuje přítomnost hmyzu a jiné „havěti“ v jejich zahradě nebezpečí. V biozahradě však mají tito tvorové nepostradatelné místo a každý biozahrádkář by si je měl náležitě hýčkat. I ten nejmenší tvor má v přírodě svůj velký úkol, a pokud mu vytvoříte vhodné podmínky, odvděčí se vám neúnavnou prací pro udržení rovnováhy ve vaší zahradě.

Prospěšný nepořádek

Zima je pro většinu živočichů náročné období a způsob obhospodařování krajiny jim to příliš neulehčuje. Ani většina zahrad jim neposkytuje vhodné podmínky k přečkání zimy. Svým pečlivým úklidem lidé ničí nejen potravu, ale také místa vhodná jako úkryt. Přitom stačí velmi málo a vaše zahrada se může stát zimním útočištěm pro mnoho užitečných tvorů. Získáte tak spoustu malých pomocníků, kteří vám další sezónu pomohou v boji se škůdci.

Nevšímejte si nechápajících pohledů sousedů a vytvořte si na zahradě přirozený nepořádek. Příští rok možná budete vy nevěřícně pozorovat, kolik úsilí musí oni vynaložit na boj se škůdci.

Pár tipů, jak vytvořit „zanedbanou“ zahradu přátelskou k užitečným živočichům:

· Nehrabejte spadané listí nebo jej pohrabte a nanoste jako vrstvu mulče na záhony. Pomůžete tak nejen zvířatům, ale i půdě. Můžete také vytvořit na chráněném místě hromady listí, které poskytnou přes zimu úkryt mnoha živočichům a jako bonus vám během 1-3 let vytvoří velmi kvalitní kompost. Listí nepalte!

· Na záhonech a na různých místech zahrady nechejte uschlé stonky rostlin. Na zimu se do nich nastěhuje užitečný hmyz.

· Neodstraňujte odkvetlé květiny a nechte je volně vysemenit.

· Stříhání živých plotů nechte raději na jaro. Husté keře jsou ideálním místem k bydlení pro ptáky a jejich bobule budou v zimě cennou potravou.

· Nechejte pod stromy trochu popadaného ovoce.

· Vytvořte na zahradě další přirozené úkryty, jako jsou hromady kamení nebo klád a větví.

Jak ještě více zpříjemnit vašim malým přátelům zimu?

Přilákejte ptáky

Přilákáním ptáků do zahrady si zajistíte vynikající biologickou ochranu rostlin. Především v době, kdy mají mladé, pochytají obrovské množství hmyzu, brouků, housenek a hmyzích vajíček.

Přichystejte pro ptáky krmítka s vhodnou potravou. Krmítka je potřeba udržovat čisté a minimálně jednou měsíčně je vyčistit horkou vodou. Předejdete tak šíření nemocí a zažívacím obtížím ptáků. Do krmítek dávejte pouze kvalitní krmivo vhodné pro ptáky. Nikdy nedávejte zbytky z kuchyně! Ptákům tím můžete způsobit vážné zažívací problémy, které mohou vést až k uhynutí. Nezapomínejte ani v zimě na vodu a umístěte na zahradu koupátko pro ptáky. Vodu udržujte čistou a nezamrzlou.

Vhodná potrava do krmítek:

· olejnatá semena jako slunečnice, mák, lněná a řepková semínka

· ovesné vločky

· piškoty

· strouhanku

· ovoce

· rozsekaná jádra ořechů

· bobule – šípky, jeřabiny,…

· lůj

Před zimou také vyčistěte ptačí budky. Během zimy si již někteří ptáci vyhlížejí místa k pozdějšímu hnízdění nebo je mohou využít jako noční úkryt.

Hýčkejte si svého ježka

Zapomeňte na pivní pasti a další „zaručené“ rady jak bojovat se slimáky. Váš přítel ježek se o slimáky postará. S chutí také spořádá larvy, červy a různý hmyz.

Ježek je nenahraditelným obyvatele biozahrady a zaslouží si, abychom se o něj v zimě postarali. Pro ježky je zima velmi náročná a nebezpečná a téměř polovina jich zimu nepřežije. Poskytněte jim místo k zimnímu spánku a na začátku zimy také vodu a potravu, aby měli dostatek energie na přečkání zimy.

Ježci si hledají úkryty v hromadách listí, v kompostu nebo v houští. Snažte se tato místa v zimě příliš nenavštěvovat a dopřejte jim tak nerušený zimní spánek. Skvělým místem na přezimování jsou také speciální domečky pro ježky.

Ježkovi můžete připravit pestré menu. Nikdy však nedávejte ježkovi tučná, kořeněná, solená a pečená jídla, vepřové maso, pražené plody, mléko nebo jogurty! Potravu mu noste večer, kdy začíná být aktivní. K dispozici by měl mít také čistou vodu.

Vhodná potrava pro ježka:

· syrové, libové hovězí a drůbeží maso

· vařená rýže

· ovesné vločky

· vejce

· kvalitní psí nebo kočičí granule a konzervy neobsahující rybí maso

Nezapomeňte na užitečný hmyz

Tito malí tvorové si rozhodně také zaslouží naši péči. Mít na své zahradě přirozené nepřátele hmyzích škůdců je účinný způsob, jak se vyhnout používání chemických postřiků.

Hmyz se na zimu schovává do různých škvír a skulin v garážích, kůlnách nebo na půdách. Pro jejich ochranu se vyhněte velkému úklidu nebo malování v těchto prostorách a vyčkejte na jaro, kdy hmyz opustí své úkryty. Na zahradě si vybírají uschlé stonky rostlin, hromady větví nebo listí. Pro hmyz existují také speciální domečky, které můžete rozmístit po zahradě.

Ke konci podzimu, kdy můžete ještě spatřit některé druhy poletovat venku, jim můžete připravit energeticky vydatnou potravu - namočte houbu do vody s cukrem a položte ven.

Zasloužená odměna

Pokud dáte přírodě šanci, pomůže vám s péčí o vaši zahradu. Ušetří vám spoustu peněz za prostředky na ochranu rostlin a spoustu času, který byste věnovali boji se škůdci. Budete tak moci zahradu využívat především k odpočinku a ne k práci. A třeba ukážete lidem kolem sebe, že to jde i jinak a příští rok už nebudete jediní, kdo na podzim nehrabe a nepálí spadané listí.

Komentáře (0)

Co se spadaným listím? - 3.10.2010

Dříve se spadané listí ze stromů nechávalo na zahradě. Chránilo jednak pozemek před mrazy a poskytovalo úkryt užitečným zvířátkům (ježek). Zetlelé listí nejen chrání rostlin proti zimě, ale zároveň je bohatým zdrojem živin pro jejich kořeny. Ideální je kombinace listí a jehličí. Listí je však také dobrou líhní pro choroby. Pokud tedy spadané listí nechceme nechat jen tak na zahradě, nastane otázka co s ním. Podle zákona o znečišťování ovzduší, ale i z důvodů bezpečnosti by se listí nemělo pálit na zahradě, do popelnice jej dát také nemůžeme. Co tedy se spadaným listím?

Kompostujte.

Listí můžeme jednoduše naházet na kompost. Pozor ale na druh listí, ne všechny kompostu svědčí. Např. ořechové listí na kompost nepatří. Není pro něj zdravé a vhodné jelikož má dlouhou dobu rozkladu. Také z něj hustě rostou nové semenáčky. Listí z ořechu tedy raději spálte při podzimních táborácích.

Přikryjte rostliny

Listím (opět ne ořechovým) lze přikrývat choulostivé rostliny a stromy – chrání je před mrazy.

Přihnojte stromy

Strom začne kořenit v místě, kam ho zasadíme, ale jak postupně roste a sílí, rozbíhají se i jeho kořeny do šířky a délky. Zatímco jeho hlavní, silné kořeny už se pevně drží v zemi, s výživa stromu také prostřednictvím menších kořínků, které se rozbíhají do délky několika desítek centimetrů i metrů. Pokud mu tedy chceme dodat živiny, nemá cenu sypat je kolem hlavního kmene, ale právě ke konečkům kořínků. Jak je poznáme? Existuje takzvaný okap koruny. Tam, kde nad zemí končí stromová koruna, až tam sahají kořínky schopné přijímat živiny.

Vytyčíme si na zemi okraje koruny a vyryjeme zde rýhu 20 cm širokou, asi 30 cm do hloubky. Do této rýhy soustředíme spadané listí i opadané větvičky. Vytvoříme tak vysoce funkční kompost pro konkrétní strom. Rýhu dosypeme hnojivem a směs ušlapeme, překryjeme zeminou. Strom je příští rok plný síly a problémy se spadaným listím zmizely.

Komentáře (1)

Tipy pro sklizeň bylinek - 8.9.2010

Pokud máte na své zahrádce bylinky, je škoda neuchovat si vypěstované rostliny také na zimu.

Jak správně postupovat

• Zvolte správný čas sklizně. Vyhledejte si informace o době sběru jednotlivých bylin. Rostliny jsou nejaromatičtější a nejbohatší na léčivé látky v době svého úplného dozrání. Užitečným průvodcem vám bude např. kniha Bylinky od Marie-Luise Kreuter.
• Byliny určené na sušení sbírejte za slunného počasí, nejlépe v pozdních odpoledních hodinách. Netrhejte rostliny za deště nebo pokud je na nich ještě rosa.
• Sbírejte pouze zdravé a nepoškozené rostliny. Jednotlivé části odštipujte rukama nebo použijte speciální nůžky na bylinky, které jsou svým tvarem a velikostí ideální na stříhání menších rostlin.
• Při sběru nikdy bylinky nedávejte do igelitových sáčků, kde hrozí zapaření. Vhodné je použít vzdušný košík nebo dřevěnou ošatku. Bylinky ukládejte volně na sebe.
• Bylinky sušte na stinném a vzdušném místě. Rostliny svažte volně do kytic a zavěste obráceně na šňůru nebo na sušák na bylinky.
• Jakmile jsou listy suché tak, že se lámou a šustí mezi prsty, je vhodná doba na jejich uskladnění. Dejte je do skleněných dóz a vzduchotěsně uzavřete.
Co, jak a kdy sbírat Listy Ty jsou nejjemnější a nejsladší jako mladé, tj. do doby květu. Nejvíce aroma a chuti budou mít poté, co teplo zkoncentruje silice – ráno po odpaření rosy. Listy libečku, bazalky, majoránek a máty jsou sice chutné po celé léto, sladší ale budou, když je otrháte před květem. Dále trhejte také mladé listy merlíku, anděliky, šťovíku, hadího kořene a dalších salátových bylin. Zacházejte s nimi opatrně, sbírejte jen mladé, zralé, nepoškozené listy bez zažloutlých skvrn. Ke sběru používejte zahradnické nůžky. Odstřihávejte celé stonky mát a podobných bylin s menšími lístky; listy na stoncích po oschnutí pročešte prsty. Květy Sbírají se v době, kdy jsou plně otevřené, nejlépe v poledne za suchého dne. Ostříhejte například levandulové květní stonky, ostatní květy otrhejte. Je třeba zacházet se všemi květy velmi opatrně. Netrhejte zvadlé nebo jakkoli poškozené květy. Hned po utrhnutí je volně uložte do otevřené nádoby, protože by mohly začít hnít. Semena a plody Semena se sklízejí když jsou žlutohnědá, hnědá nebo černá bez zbytků zelené barvy, tvrdá a plně dozrálá. Sběr by se měl stihnout dříve než začnou semena samovolně vypadávat. Vyklepejte semena do papírového sáčku nebo uřízněte plodenství ze stonku, pověste a zachytávejte semena. Každá semena by měla být uložena zvlášť, označena jménem a datem sběru. Neměli byste zapomenout sebrat semena letniček a těch bylin, které jsou běžnou součástí kuchyňských pokrmů (kopr, koriandr, fenykl, kmín nebo libeček). Kořeny a oddenky Na podzim, kdy nadzemní části rostliny vadnou a odumírají, přichází čas na sběr kořenů. Do těch se v tuto dobu ukládá největší koncentrace terapeutických složek. Po ukončení cyklu růstu kopejte letničky, trvalky až druhý nebo třetí rok růstu. Opatrně vykopejte celý kořen tak, abyste ho nepoškodili nářadím, oddělte požadované množství a zbytek zasaďte zpět do půdy. Většinu kořenů (kostival, křen aj.) můžete oškrábat a odstranit jejich vláknité kořínky. U jiných (např. kozlík) kořen pouze očistěte, protože v jejich vrchních buňkách jsou obsaženy vzácné složky. Celá rostlina Nejvhodnější období ke sběru celé rostliny je těsně před otevřením květů. Měkké bylinné části letniček ustřihněte 8 cm nad zemí, z trvalek ale neodebírejte více než jednu třetinu!

Komentáře (0)

Jak využít kompost z vermikompostéru - 23.6.2010

Kompost je bohatý na živiny a organické látky a lze jej použít jako vynikající substrát pro pěstování rostlin. Je bohatý na rozpustné vyživovací látky a jeho jemná, drolivá struktura výrazně zlepší vlastnosti půdy. Kompost není potřeba před použitím v zahradě upravovat, jelikož bakterie, které obsahuje, jsou užitečné a rostliny nepoškodí. Využití je stejné jako u klasického kompostu – např. při pěstování ze semínek, při sázení stromů a keřů nebo jako hnojvo pro rychlerostoucích rostliny.

Jako hnojivo

Vermikompost je mnohem víc než jen obyčejné hnojivo, i když je možné jej používat k udržení oblíbených rostlin ve vynikající kondici. Mikoroorganismy přítomné ve vermikompostu jsou užitečné také pro zlepšení kvality půdy. Rozvrtsvením kolem rostlin zajistíte rostlinám výživu a zároveň zlepšíte zadržování vláhy u kořenů. Při přesazování sazenic do záhonů nebo při sázení např. fazolí, posypte dno jamky vermikompostem. Zajistíte tak rostlinám vynikající start do života.

Jako vrchní vrstva do květináčů

Pokojové rostliny jsou většinou zasazeny v zemině smíchané s hnojivem. Vrchní vrstva z vermikompostu je ideální způsob, jak doplnit živiny. Odeberte vrchní 12mm vrstvu hlíny, nahraďte ji čerstvým vermikompostem a jemně promíchejte. Živiny obsažené ve vermikompostu se ke kořenům dostanou při zalévání.

Jako substrát

Vermikompost je ideální základ směsi na substrát do květináčů a na pěstování semen. Samozřejmě můžete použít svůj vlastní „recept“ na směs, ale tento poměr přísad vám případně zajistí velmi dobré výsledky:

Do květináčů:

25% kompost, 25% kokosové vlákno, 25% perlit, 25% písek

Na semena:

25% kompost, 50% kokosové vlákno, 25% perlit

(pozn. mulčovací kůra nebo kokosové vlákno jsou vhodné alternativy pro rašelinu)

Jako organický prostředek na zlepšení kvality půdy

Půda se zlepší díky zvyšení obsahu organického materiálů a přírodního hnojiva. Pro výrobu vlastního prostředku zlepšení kvality půdy, smíchejte 5 litrů vermikompostu s 50 litry jemné mulčovací kůry. Zapravte do půdy na zahradě po 2 litrech na metr čtvereční. Na kyselé půdy (např. tam, kde rostou rododendrony) použijte místo kůry materiál s nižším pH.

Jako tekuté hnojivo pro pokojové rostliny

Nezapoměňte, že tekutina, která odtéká z kompostéru, může být použita jako vživa pro pokojové rostliny. Jedná se o velmi koncentrovanou tekutinu, které se před použitím ředí 1:10 s vodou.

Komentáře (141)

10 důležitých rad pro vermikompostování - 23.6.2010

Následující rady představují výsledky dlouhodobých zkušeností s vermikompostováním. Prosím přečtěte je a snažte se je dodržovat. Při důsledném dodržování budete mít mnoho spokojených žížal, které vám budou produkovat bohatý, tmavý kompost.

1. Nesnažte se nic uspěchat. Bude trvat několik měsíců, než žížaly poprvé naplní box. Zpočátku nepřidávejte najednou velké množství, ale spíše pravidelně menší dávky. Nicméně žížaly mohou sníst denně potravu o hmotnosti poloviny své váhy, takže jakmile se násada ustálí a žížaly se začnou množit, můžete přidávat více potravy.

2. Nehromaďte čerstvý odpad ve vrstvách větších než 50-100mm. Jendoduché pravidlo je, že vždy musíte vidět na vrchní vrstvě odpadu žížaly.

3. Pokud žížaly nestíhají odpad zpracovávat, pár dní nepřidávejte potravu. (Pamatujte, že žížaly nemají zuby a aby mohly odpad konuzumovat, musí se odpad rozkládat). Potravu začněte opět přidávat, jakmile uvidíte žížaly zpracovávat na povrchu. Velké množství nezpracovaného odpadu začne hnít. Hnijící odpad nedělá žížalám dobře a vám nebude dělat dobře zápach z kompostéru, naopak bude lákat krysy a mouchy.

4. Zkoušejte různé druhy potravy. Stejně jako my, mají žížay rády pestrou stravu. Pokud se některá potrava ukáže jako neoblíbená a žížaly ji nekonzumují, snažte se jí příště vyvarovat. Vždy po pár týdnech přidejte krmivo pro žížaly „Worm treat“ (speciální mix toho, co mají žížaly nejradši) na podporu procesu.

5. Posekaná tráva a listy nejsou do vašeho kompostéru vhodné. Než žížaly stihnou trávu zpracovat, začne se zahřívá a uvolňovat čpavek. Obojí žížaly ohrožuje.

6. Žížaly nemají rády prostředí, které je příliš kyselé (pH méně něž 6). Pokud máte měřič pH, pravidelně jej kontrolujte. Vhodná hodnota pH je 6-8, ideální 7. Vyvarujte se kyselých přísad jako jsou citrusy a cibule. Vždy po pár týdnech přidávejte neutralizer „Lime mix“, který snižuje kyselost prostředí.

7. Obsah udržujte vlhký a v případě vysychání zalévejte. Ale nepřemokřete (viz bod 9), jelikož by to způsobilo nedostatek vzuchu v nádobě. Obsah by měl být vlkhý přibližně jako vymačkaná houba.

8. Bude trvat několi měsíců, než se začne tvořit tekuté hnojivo. Potom však tekutinu ze sběrného boxu pravidelně odpouštějte. Tekuté hnojivo je vynikající na pokojové rostliny a na rajčata. Před použitím nařeďte 1:10 s vodou.

9. Pokud je obsah příliš mokrý, je potřeba přebytečnou tekutinu odpustit žlábkem. Potom se pokuste obsah vysušit přidáním suchého materiálu, jako jsou noviny nebo karton. Vzájemně promíchejte a provzdušněte. Pokud se tvoří hodně tekutiny, je vhodné nechat otevřený kohoutek u odtoku a dát pod něj nádobu.

10. Dávejte pozor, aby nedošlo ke kontaktu obsahu kompostéru s ústy a vždy si pečlivě umývejte ruce.

Komentáře (2)

Dudek chocholatý se vrací na Rakovnicko? - 18.5.2010

V kapse mi zvoní telefon, je sobota půl osmé ráno, doba, kdy mi obvykle telefon v kapse nedrnčí.

„Na Dubensku jsou dudci, to musíš vidět...“ zní mi na druhém konci hlas až neuvěřitelně. Chvíli jsem sdělení nechtěl uvěřit, ale vzhledem k tomu, že Anna Fuchsová ptačí hlasy perfektně zná a jelikož jsme společně za dudky do jejich pravidelných hnízdišť v Maďarsku nebo ve Španělsku jezdili, mě bylo jasné, že si nevymýšlí. To bylo koncem května a od té doby se nám podařilo daleko slyšitelné „pupupu“ dudků zaslechnout ve Středních Čechách ještě na dalších čtyřech místech. Po opakovaných návštěvách „podezřelých“ lokalit se nám dokonce podařilo zmapovat i hnízdění – první od roku 1994.

V té době jsme již považovali tento druh ze Středních Čech jako vyhynulý – vymizelý.

Dudek chocholatý je pták velikosti drozda, ale s pestrobarevným černo-bílo-rezavým zbarvením, dlouhým zobákem a vztyčitelnou chocholkou. Kontrast vyniká především v těžkopádném třepotavém letu. Tento druh potřebuje otevřenou krajinu s nízkou intenzitou zemědělství, k hnízdění pak prostorné dutiny ve starých ovocných stromech. Obého však v Evropě ubývá ,navíc je to potravní specialista a tak se jeho počty v posledním století snížily až na méně než 5% původních stavů.

V Čechách hnízdí dnes jen vyjímečně, několik desítek párů se udrželo na Jižní Moravě, o to víc jsme byli lońským „přívalem“ zaskočeni. Ptáci k nám přilétají koncem dubna a začátkem července, kdy jsou již rodinky vyvedeny a začínají se toulat po okolí, většinou do konce prázdnin mizí zpět na zimoviště.

Zatím je předčasné hodnotit loňskou invazi jako nový trend, navíc zatím nebyl z jiných částí Čech kolegy ornitology potvrzen podobný výskyt. Dudkům mohlo loni i vyhovovat teplé a suché jaro,

Počkáme s i na tuto sezónu, zda k nám opět tyto překrásní opeřenci zavítají.

Pozorné čtenáře bychom rádi požádali o spolupráci při mapování výskytu dudka chochlatého,

Pokud jste jej letos někde v okolí bydliště pozorovali nebo slyšeli, kontaktujte nás na níže uvedeném tel. čísle.

Za Rakovnický ornitologický spolek Fénix

Milan Tichai

Tel. 608301387

Komentáře (0)

Srovnání kompostování pomocí kalifornských žížal (vermikompostování) a bez nich (běžný kompost). - 5.4.2010

1 ) Kvalita vyrobeného hnojiva.

Kvalita vyrobeného vermikompostu (naturhumusu) je podstatně vyšší než běžného kompostu. Vermikopost obsahuje totiž enzymy - zpracovávané biologické odpady projdou trávicí soustavou žížal, kde se tak dostanou do výměšků kalifornských žížal. Výměšky tvoří vlastní hmotu hnojiva. Enzymy obsažené ve vermikompostu po hnojení rostlin všeho druhu zvyšují úrodu (vysoko nad 15 %) a rostliny mají bohatší vzrůst. Rostliny jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, jelikož jsou vermikompostem posílené.

Enzymy umožní lepší využitelnost minerálních látek již obsažených v půdě, využitelnost minerálních látek v půdě je běžně 40 – 50 %, s obsahem enzymů z vermikompostu je jejich využitelnost v půdě 80 – 90 %. Vermikompost je podstatně dokonaleji zpracovaný než běžný kompost.

2 ) Rychlost zpracování biologických odpadů.

Kalifornské žížaly velice intenzivně zpracovávají veškerý biologický odpad. V běžném kompostu nejsou takové organismy, které by rozkládali kompost takovou rychlostí jako kalifornské žížaly. Ani zahradní žížaly nerozkládají kompost tak intenzivně.

Biologický odpad je navíc zpracováván kalifornskými žížalami i během zimy, takže na jaře je podzimní kompost již zpracován na vermikompost (naturhumus).Rychlost zpracování záleží na poměru hmotnosti počáteční násady a hmotnosti biologického odpadu. Hmotnost biologického odpadu se pohybuje od řádově desítek kilogramů (zahrádkářský a domovní odpad) k hmotnosti 100 tun, 200 tun, desítky tisíc tun u velkoproducentů biologických odpadů. Ve všech případech k zpracování biologických odpadů na úplný vermikompost dojde nejdéle za 5 – 7 měsíců, záleží na množství násady kalifornských žížal. Rozklad obyčejného kompostu trvá 2 roky, ovšem jeho užitná hodnota je nesrovnatelně menší než vermikompostu.

3 ) Využitelnost biologického odpadu.

Lze zpracovávat na vermikompost jakýkoliv biologický odpad domácí odpad, shnilé a plesnivé ovoce a jiné zbytky, které do běžného kompostu nepatří. Kalifornské žížaly dovedou vyčistit i nebezpečné odpady biologického charakteru.

4 ) Objem vzniklého kompostu.

Objem vzniklého vermikompostu je 5 – 6 krát menší než obyčejného kompostu.

5 ) Ekonomický přínos prodejem produktů vermikompostování, snížením nákladů na likvidaci biologických odpadů a zvýšením množství produktů rostlin, jejich lepší kvalitou.

Prodávat lze násadu kalifornských žížal a hotový vermikompost. Jelikož se biologické odpady dají zpracovávat kalifornskými žížalami v místě u zdroje odpadů, není je třeba nikam vozit k likvidaci a za likvidaci platit, rovněž snížením objemu přeměněných odpadů se snižují dopravní náklady. Tyto všechny náklady jsou nižší než provozní náklady na chov kalifornských žížal. Vyšší výnosy produktů rostlin (zeleniny, ovoce) a jejich vyšší kvalita přinesou ekonomický přínos prodejem produktů, pro domácnosti se sníží náklady na nákup ovoce a zeleniny.

6 ) Snížení nákladů na hnojiva.

Při použití naturhumusu (vermikompostu) není třeba dodávat již další hnojiva do půdy, což přinese úsporu nákladů za hnojiva. Naturhumus je podstatně kvalitnější hnojivem než používaná hnojiva a je daleko ekologičtější než například hnůj.

Komentáře (2)

Jarní úklid biologických odpadů. - 5.4.2010

Po dlouhé zimě nastal čas úklidů všeho druhu, kromě srovnání myšlenek sami v sobě je přece jenom třeba zkrášlit svoje okolí. Jak na zahrádkách,v domácnostech, tak v obcích a městech, v zemědělské výrobě, v ekologických farmách i v chráněných krajinných oblastech se mohou vyskytnout starší biologické odpady. Objeví se opět vtíravá otázka „kam s ním?“ Máme pro vás radu: nikam s ním. Do biologických odpadů si nasaďte kalifornské žížaly, které vás zbaví starostí s veškerými biologickými odpady. Nejenom že biologické odpady působením kalifornských žížal se zbaví své škodlivosti, ale kalifornské žížaly z odpadů vyrobí kvalitní biologické hnojivo (naturhumus), které zvýší výnosnost produktů rostlin, umožní jejich bohatší růst, zvýší obsah účinných látek v plodech. Zvýší i odolnost rostlin všeho druhu proti živočišným škůdcům a houbovým chorobám. Jelikož trávicí enzymy kalifornských žížal a další účinné látky v naturhumusu mají příznivý účinek na rostliny a zvyšují právě jejich odolnost. Navíc biologické odpady při přeměně na naturhumus nezapáchají.

Z toho plyne, že biologické odpady není třeba nikam vozit k jejich likvidaci, ale je možné je přeměňovat na jejich dosavadním místě. Odpadnou tak náklady na odstranění biologických odpadů.

Pro menší množství biologických odpadů, například zahradních i odpadů z domácností lze použít kompostér, kde je možné přeměnit biologické odpady na malé ploše. Umístění kompostéru je možné doma v nebytových prostorách například na balkoně nebo venku na zahradě. Větší množství biologických odpadů se zpracovávají volně na ploše. Plocha může být zpevněná, nebo nezpevněná – podle konkrétních dispozic, kalifornské žížaly z biologických odpadů neutečou, jelikož se drží v krmivu, které jim vyhovuje.

Komentáře (0)

Proč kupovat BIO osivo? - 28.3.2010

Pro své zdraví

Bio osivo bylo získáno z rostlin, které nebyly ošetřeny pesticidy a jinými chemickými prostředky. Je prokázáno, že používání pesticidů má neblahý vliv na naše zdraví.

Pro zdraví našich dětí

Především děti jsou na tyto látky velmi citlivé a jsou oproti dospělým až 4x více vystaveny působení rakovinotvorných pesticidů, které se běžně používají.

Pro zdraví našich zahrad

Ekozahradnictví přispívá k rozmanitosti výsadby, pracuje s plodinami, které podporují užitečný hmyz, recykluje živiny za pomoci žížal, kompostu a zelených hnojiv.

Pro zdraví zemědělců

Podporou pěstování rostlin bez použití pesticidů také pomůžete zlepšit pracovní podmínky mnoha farmářů. Podle studií National Cancer Institute mají farmáři, kteří jsou v kontaktu s herbicidy, až 6x vyšší riziko rakoviny. Především v rozvojových zemích jsou farmáři velmi ohroženi, jelikož používán pesticidů je zde velmi málo kontrolováno.

Pro podporu malých a rodinných farem

Většina producentů bio osiv jsou malé farmy.

Pro lepší chuť

Mnoho kuchařů používá k přípravě pokrmů výhradně biopotraviny. Jejich chuť je výraznější a jsou také výživnější.

Pro kvalitnější půdu

Kvalitní půda je základ celého potravinového řetězce. Ekofarmáři půdu respektují a k její tvorbě a zkvalitňování používají výhradně přírodní prostředky jako je např. kompost nebo vysazování různých druhů plodin.

Pro ochranu vody

Používáním pesticidů dochází k znečišťování podzemních vod a následně zdrojů pitné vody. Ekofarmáři eliminují používání chemických prostředků a tím přispívají k ochraně vodních zdrojů.

Pro zdraví planety

Koupí bio semen podpoříte ekologické zemědělství a boj za zdravější planetu!

Komentáře (3)

Ekologické svíčky ze sojového vosku - 28.2.2010

Proč je sojový vosk ekologický:
Sojový vosk je přírodní produkt vyráběný z obnovitelných zdrojů.
Oproti včelímu vosku, který je také přírodní alternativou k parafínu, je však jeho výroba mnohem levnější.
Spalováním sojového vosku se nezvyšuje obsah CO2 v atmosféře.
Používáním svíček ze sojového vosku nepodporujete ropný průmysl.

Proč nepoužívat svíčky z parafínu:
Parafín je vedlejší ropný produkt, který se získává při rafinaci surové ropy.
Teplota plamene svíčky nepostačuje na dokonalé spálení parafínu ani k úplnému spálení vznikajících rizikových látek jako je toluen nebo benzen. Dlouhodobé každodenní svícení parafínovými svícemi je (zejména v uzavřeném prostoru a při nedostatečném větrání) rizikovým faktorem z hlediska onemocnění rakovinou nebo astmatem.

Další výhody sojového vosku ve srovnání s parafínem:
Svíčky ze sojového vosku mají dobu hoření až o 50% delší, než svíčky parafínové.
Sojový vosk snadno odstraníte (např. z textilu nebo nábytku) horkou mýdlovou vodou.
Svíčky ze sojového vosku čoudí až o 90% méně než parafínové svíčky. Díky tomu jsou vhodnější pro Vaše zdraví a neznečišťují nábytek a stěny.
Vonné svíčky ze sojového vosku uvojňují více vůně.

I malá změna v životě každého z nás může přispět ke zlepšení životního prostředí!

Komentáře (2)

Prospěšnost ptáků na zahradě - 20.2.2010

Snaha pomoci ptákům při hnízdění a pokochat se jejich cvrlikáním je určitě primárním důvodem, proč si většina z nás vyvěšuje na zahradě ptačí budky. Pro zahrádkáře jsou ale ptáci na zahradě velmi prospěšní. Umístěním budek zvýšíme pravděpodobnost, že se ptactvo uhnízdí u nás v zahradě a zajistíme si biologickou ochranu zahrady. Do jisté míry tak snížíme nutnost používat chemické přípravky.

V období hnízdění přechází většina semenožravých ptáků na hmyzí potravu a tím pomáhají zahrádkářům v boji se škůdci. Bylo dokázáno, že například sýkory výrazně omezí výskyt škůdců (např. obaleče jablečného) v příštím roce. Sýkory hnízdí i dvakrát do roka a hledají si hmyzí potravu i na nízkých rostlinách nebo keřících rybízu. Snůška sýkor spořádá během hnízdění až jeden kilogram hmyzu. Podobně je to s vrabci, kteří jsou pro zahradu pomocníky zejména při hnízdění. Ač je vrabec všežravec, mláďata krmí (zejména zpočátku) převážně hmyzem.

Užitečný je také kos, který se živí jednak žížalami ale také škodlivými živočichy (např.plži). Špačci a brhlík si potravu obvykle nosí z větší dálky, takže pomáhají spíše někomu jinému. Prospěšní jsou pro zahrádkáře i semenožraví ptáci, kteří sbírají semena plevelů. Ptáci nejvíce pomáhají v době hnízdění, kdy nejvíce žerou a jsou také nejvíc vidět. Potravu ale sbírají po celý rok, pokud neodtahují do teplých krajin. Na větších pozemcích lze uvažovat i o budování obydlí pro větší druhy, zejména poštolky a sovy, které likvidují drobné hlodavce.

Pokud si na zahradu přilákáte ptáčky, nemusíte se bát ani o svou úrodu. Většina dutinových ptáků patří k hmyzožravcům a ovoce pro ně nepředstavuje žádné lákadlo. Výjimkou je špaček, případně kos. Pokud ale pořídíte budku s menším vstupním otvorem (třeba pro sýkorky), větší ptáci se do ní nedostanou. Kos ale většinou budky ignoruje. Rovněž platí, že budka málokdy přiláká na zahradu takový druh, který by se jinak vůbec neobjevil.

Komentáře (1)

Pořizujeme ptačí budku - 20.2.2010

Blíží se jaro a je nejvyšší čas připravit pro ptáky místo k hnízdění. V případě, že máte v okolí nedostatek doupných stromů nebo jiných přirozených míst s dutinami, je vhodné rozmístit na zahradě ptačí budky.

Budky vyvěšujeme nejdříve v prosinci, nejpozději však v březnu.

Při výběru ptačí budky se řídíme druhem ptáka, pro kterého budku vyvěšujeme. Důležitým údajem je především rozměr vletového otvoru. Ten určuje druhy ptáků, kteří budku obsadí a znemožňuje obsazení budky většími a často i konkurenčně silnějšími druhy. Budky se dále liší i vnitřními rozměry hnízdní dutiny a to rozměry dna a hloubkou dutiny.

Tabulka rozměrů ptačích budek podle druhů ptáků:

Budky pro drobné pěvce umisťujeme ve výšce od 2 - 4 metrů. Vletový otvor orientujeme na jih příp. jihovýchod. Vhodným místem pro vyvěšení budky jsou světlá a přehledná, ale zároveň nenápadná místa. Ptáci se cítí bezpečněji, pokud v blízkosti otvoru budky nejsou žádné větve, ze kterých by mohli zaútočit predátoři. Budku můžeme přitlouci ke stromu nebo bezpečně zavěsit na silnou větev. Pokud umisťujeme více budek, měla by mezi jednotlivými stanovišti být vzdálenost několik metrů (cca 20m). Na malé zahrady (200 – 300 m²) vyvěšujeme maximálně 5 budek, abychom zachovali ptákům hnízdní revír. Je také dobré budky každoročně přemisťovat a snížit tak riziko jejich zničení predátory.

Budky osazené již v předchozích letech čistíme v únoru po zimních hostech a na konci léta po mláďatech. Vyčištěním budky odstraníme kromě starého hnízda také hnízdní parazity, kteří ptákům hnízdění velmi znepříjemňují a oslabují mláďata. Hnízda vydrhneme kartáčem a horkou vodou.

Komentáře (1)