Dříve se spadané listí ze stromů nechávalo na zahradě. Chránilo jednak pozemek před mrazy a poskytovalo úkryt užitečným zvířátkům (ježek). Zetlelé listí nejen chrání rostlin proti zimě, ale zároveň je bohatým zdrojem živin pro jejich kořeny. Ideální je kombinace listí a jehličí. Listí je však také dobrou líhní pro choroby. Pokud tedy spadané listí nechceme nechat jen tak na zahradě, nastane otázka co s ním. Podle zákona o znečišťování ovzduší, ale i z důvodů bezpečnosti by se listí nemělo pálit na zahradě, do popelnice jej dát také nemůžeme. Co tedy se spadaným listím?
Kompostujte.
Listí můžeme jednoduše naházet na kompost. Pozor ale na druh listí, ne všechny kompostu svědčí. Např. ořechové listí na kompost nepatří. Není pro něj zdravé a vhodné jelikož má dlouhou dobu rozkladu. Také z něj hustě rostou nové semenáčky. Listí z ořechu tedy raději spálte při podzimních táborácích.
Přikryjte rostliny
Listím (opět ne ořechovým) lze přikrývat choulostivé rostliny a stromy – chrání je před mrazy.
Přihnojte stromy
Strom začne kořenit v místě, kam ho zasadíme, ale jak postupně roste a sílí, rozbíhají se i jeho kořeny do šířky a délky. Zatímco jeho hlavní, silné kořeny už se pevně drží v zemi, s výživa stromu také prostřednictvím menších kořínků, které se rozbíhají do délky několika desítek centimetrů i metrů. Pokud mu tedy chceme dodat živiny, nemá cenu sypat je kolem hlavního kmene, ale právě ke konečkům kořínků. Jak je poznáme? Existuje takzvaný okap koruny. Tam, kde nad zemí končí stromová koruna, až tam sahají kořínky schopné přijímat živiny.
Vytyčíme si na zemi okraje koruny a vyryjeme zde rýhu 20 cm širokou, asi 30 cm do hloubky. Do této rýhy soustředíme spadané listí i opadané větvičky. Vytvoříme tak vysoce funkční kompost pro konkrétní strom. Rýhu dosypeme hnojivem a směs ušlapeme, překryjeme zeminou. Strom je příští rok plný síly a problémy se spadaným listím zmizely.